Péče o trávník

Hlavní zásady

Aby kvalitní trávník splnil svoji estetickou funkci, měl by být souvislý bez přerušování výsadbou (podobně jako koberec v místnosti).
Výsadba dřevin by měla být realizována po jeho obvodě.
Hranice mezi trávníkem a okrasnými záhony vypadají lépe, pokud nejsou přímočaré. Využívá se spíše zaoblenějších tvarů, čímž se dosáhne přirozenějšího vjemu. I malá zahrádka se tak rozčlení na menší, zajímavě řešené partie.

Pravidelné sekání - dodá trávníku pěkný vzhled a zbaví ho plevele.
Hnojení - vrací do půdy živiny.
Odplevelování - odstranění mechu, sedmikrás, smetánek (pampelišek) a jiných širokolistých plevelů.
Hrabání - udržuje povrch trávníku čistý.
Zalévání - dodává trávníku potřebnou vodu pro růst a chrání trávník při vysokých teplotách proti poškození, protože tráva má kořínky rozložené mělce pod povrchem půdy.

Na jaře sekáme, až když je tráva dostatečně silná (obvykle v dubnu), což závisí na počasí a poloze plochy.
Na jaře sekáme pravidelně každý týden na délku stébel 3 - 4 cm.
Platí zásada, že z celkové délky stébla odsekáváme maximálně ¹/₃ délky stébla.
V létě, pokud je méně srážek, sekáme jednou za dva až tři týdny tak, aby délka stébel zůstala minimálně 5 cm.
Naposledy sekáme většinou v říjnu.
Sekáme tehdy, když je tráva suchá, jinak sekačka trávu drtí nebo vytrhává a vznikají holá místa.
Kopečky zeminy způsobené prací dešťovek rozhrabeme drátěným koštětem, protože sekačka tuto zeminu pouze rozhrne do šířky a na trávníku by tak vznikaly skvrny, které brzdí růst a podporují rozšiřování plevelů.
Sekačky se sběracím košem nedovolí posečené trávě hromadit se na trávníku a bránit rostlinám v růstu. Jinak musíme posekanou trávu shrabat a zkompostovat.
Při častém sekání nebo při použití sekaček s mulčováním jsou zbytky posečené trávy tak krátké, že je můžeme ponechat na ploše, kde působí jako přirozený zdroj živin a v období sucha zabraňují nadměrnému výparu vody z kořenového systému.
Pruhovaného trávníku docílíte sekáním v mírně se překrývajících rovnoběžných pruzích vždy jeden pruh jedním směrem a druhý opačným směrem.

Nejvíce živin je třeba od dubna do července, což je období největšího růstu.
Hnojíme každých šest týdnů v dávce přibližně 20 g plného minerálního hnojiva (např. NPK) na 1 m².
Přihnojujeme na vlhkou půdu, v případě potřeby trávník zalijeme.
Na menších plochách lze hnojivo rozhodit ručně, na větších použijeme rozmetadlo.

Nejnebezpečnější plevely pro trávník jsou jitrocel, sedmikráska a smetánka (pampeliška).
Na odplevelování můžeme použít ruční vypichovací nářadí nebo elektrické přístroje.

Mech na trávníku je důsledkem nedostatku vápníku a špatně provzdušněné půdy.
K odstranění mechu použijeme železné hrábě nebo travní provzdušňovač (vertikutátor) a přihnojíme mletým vápencem nebo vápenným prachem.
Můžeme též použít speciální chemické přípravky, které se většinou aplikují brzy na jaře podle návodu výrobce a způsobí zčernání mechu. Ten lze potom snadněji vyhrabat.

V našich podmínkách trpí trávníky nedostatkem srážek již od poloviny jara a často až do podzimu.
Nečekáme, až se na trávníku objeví známky proschnutí a tráva začne hnědnout.
Od května trávník pravidelně zavlažujeme.
Příliš udusaný povrch před zálivkou prokypříme buď rycími vidlemi nebo travním provzdušňovačem (vertikutátorem)
Zaléváme raději méně často, ale důkladněji - kořenový systém se důkladně provlhčí. Půda ba měla být napojena vodou do hloubky zhruba 10 cm (na 1 m² min. 25 l vody).
Zálivku načasujeme nejlépe na pozdní odpoledne nebo večer, kdy je ztráta vody výparem nejmenší.
K zavlažování můžeme využít i různé zavlažovací systémy.